čtvrtek 19. listopadu 2015

Jak šli Corn Flakes TMOU!

6. - 7. listopadu 2015

Des, JiříK, Pavlík, Zdenál a Didi s 2/3 Kubíčka

14. místo


Šifrovací ročník 2015 zastihl Cornflaky ve skvělé formě. Teda hlavně mě a JiříKa, protože zbytek týmu začal z nepochopitelných a malicherných příčin (těhotenství, rekonstrukce domu, psaní diplomky...) šifrovačky sabotovat. Ale na vrchol sezony si všichni udělali čas a protože se nám letos vyhnuly všechny choroby, tak jsme na TMOU 17 šli v plné a tradiční sestavě. Což se naposledy povedlo na Bedně 2012.
Po iNule jsme věděli, že Didi v šestém měsíci už celou noc nezvládne. I proto jsme se rozhodli TMOU pojmout spíše zážitkově než závodně. Přecejen už jsme TMOU prošli (loni, bez Zdenála) a tedy jsme neměli takový "drajv".

Start

Menší drajv se projevil hned na startu, kam jsem já došel pozdě a Pavlík ještě později. Hymnu TMOU jsem si tedy letos zazpíval v šalině, naštěstí jsem nebyl falešný, takže mě z ní nevyvedli. Didi s břichem hlídala batohy, JiříK šel na jih a já se Zdenálem na sever. Orientace podle slepé mapy nám moc nešla, protože jsme sice našli nějaké orgy se zadáními, ale na (dle mého názoru) naprosto náhodných místech. U tipování hry se potkáváme s JiříKem, TMOU mi přjde moc zjevné tak zkouším Mlýn, protože mi ho ta pavučina připomíná. Se zaslouženým červeným razítkem míříme zpět k Didi, ke které mezitím přibyl Pavlík. Chvíli nám trvá, než se naladíme na nějakou společnou šifrovací vlnu. Naštěstí nám na vyscrabblení Moravského náměstí stačí jen pět dílčích šifer (baterie, Quarteto, vokativy, paroháči a čínské prvky).

Městská část 1

Díky Kruté Krůtě víme o DNA na Kozí, takže radio Jerevan máme hned. K čápovi jedeme šalinou, ve které mi Pralinky nabídnou rum z brambor. Pohrdnu a nabízím rum z třtiny. Ten je mi následně kolektivně vypit, prý budu nad ránem prstíčkem škrábat, abych dostal aspoň ten tuzemák. Leda ve snu pánové!

U Sv. Anny bráním mapu před počmáráním, to si přece zvládneme představit. A taky jo. V šalině se střídáme se spoustou týmů, připadáme si pěkně rozjetě. Ještě rozjetěji si připadáme po složení kostky a bleskovém vyluštění Opavské, nápověda za 4 hodiny nám v tu chvíli přijde úsměvná.

U garáží na Opavské nás smích přejde. Je nám jasné, co s tím, ale realizace dost vázne. Začátek je jasný, ale za POSPICHAT K VLAD může být NI i CI, do toho řešíme, co dělat, když padne šestka. Nakonec to jedeme pěkně pomalu, pečlivě a o každé poloze vedeme tajné hlasování. V kritický moment jsou tři hlasy pro tři různé strany, ale naštěstí si vzpomínám na předchozí šifru a toho VLÁDCE ANGLIE tam nějak dohážeme. Od vyzvednutí šifry uplynuly tři hodiny, takže už se té časové nápovědě nesmějeme.

U autobusu se chce Didi odpojit a vrátit domů, do Brna, do Blekfíldu, do postele... Orgyně ji ale přemlouvá, že pokračování určitě stojí za to a že busy jezdí i zpátky. V busu potkáváme Crucifiction? a pár dalších týmů, kterým pohled na deváté nasazené Cornflaky vlévá sílu do žil. Rozumím jim, také dodnes vzpomínám na Široko Daleko ve Zlíně, kde nám euforie z toho, že jsme v druhé polovině hry pouštěli sednout Auroru, vydržela ještě několik stanovišť.

Do Mělčan přijíždíme s vyluštěnou křížovkou, po zjištění délky přesunu na kótu se Didi definitivně loučí a jede zpět do Brna. My ostatní celou cestu k Sv. Antonínovi mudrujeme, proč nás orgové sakra neodvezli rovnou do těch Kounic.

Městská část 2

Že budeme svatozářemi kroužkovat písmenka mě naštěstí napadne hned nahoře, takže nemusíme fotit ani se vracet. Do Rosy Coeli jsem se chtěl podívat už dlouho, ale nikdy mě nenapadlo, že to bude po půlnoci a v takové atmosféře. Aniž bychom se domlouvali, byli jsme až překvapivě efektivní. Pavlík zakreslil krychli, Zdenál části šifry, já vymyslel, co s tím a to vše dřív, než si JiříK vyměnil ponožky a baterky v čelovce. Pro čtení písmen využíváme kostku ze čtvrté šifry, jde to rychleji, než bych čekal.

U hřbitova nejdřív v chumlu týmů nacházíme ležatou dvojku. Naštěstí si toho všimneme, takže hledáme a nacházíme i první část. Přesouváme se pro třetí, kde pokecáme s ROFLOndrou, toho času orgem. Čtvrtá je za rohem, tak ji bereme. Pro pátou za řeku se nám nechce, to přece musí jít. No, nemusí.

Konvergenci k 600m máme hned, že to bude hrozen si všimneme taky, ale vzhledem k mnohým vinicím v okolí ho bereme jako upřesnítko a nenapadne nás počítat jeho kuličky. Od řeky jde chlad a na nás jde krize. Víme, co s tím, ale nejsme dost důslední, abychom to dotáhli. Nakonec jdem s JiříKem pro ležatou pětku proti trudomyslnosti. Na ní už je to jasné, počítáme kuličky a po dvou a půl hodinách čteme tajenku. Cestou do vinice marně vzpomínám, zda už jsem někdy zažil městskou část rozdělenou autobusovým přesunem do dvou vzdálených obcí. TMOU je opět v něčem první.

Vrcholovka a šachy

Díky zásekům na šifrách 4+ a 8 se zapisujeme v 3:38 někde v páté desítce. Dárků pro týmy je stále dost, bohužel u většiny z nich chybí popis a hledat na webu se nám to nechce. Zdenál s Pavlíkem nakonec vyberou Deku a Doutník, zatímco JiříK přichází na princip, aniž by si někdo všiml změněného loga. Pomůcku na morseovku jsme tedy použili, zbývala buzola.

Pokroucený javor je opravdu pokroucený, podobně jako spousta postav na karimatkách okolo cesty. Pavlík správně odhadl, že tohle bude na dlouho a okamžitě vytáhl bialettku na kafe. Pomohlo to, Jiřík přišel na řazení sloupců, já na řazení řádků a Zdenál na všechny maty. A protože jsme od začátku chtěli použít slova azimut a vzdálenost, nebylo za hodinu co řešit.

Orientační a dezorientační pochod

Na další šifru to bylo přes deset kilometrů, během kterých jsme si udělali tři krátké pauzy na rozbalení a sbalení karimatek. Rozednilo se. Někde kolem Hlíny nám zavolala probudivší se Didi, tak jsme ji poslali na vlak do Střelic. U rozcestníku Kopaniny potkáváme Napalm, který má mezery ve fyzice a slabý mobilní signál. K naučné stezce Bučín to bereme zkratkou korytem potoka. Jinak se v průběhu tříhodinového pochodu nic zvláštního nestalo.

Po příchodu pod čtrnáctku prohlašuji, že nic nevím a jdu se najíst. Pavlík si schrupne a pak uvaří další kafe. Stříháme, začíná pršet, ale Zdenál je zkušený stavitel přístřešků z autoplachty. Šifra je nádherná, taková přesně na ráno, kdy člověk nechce vymýšlet nic nečekaného, prostě se jen nechá vést. Skládáme obrazce podle prvních dvou kritérií, všímáme si vazeb velkých slov přes barvy a brzy je jasné, jak se to bude skládat dál. JiříK si myslí, že to bude nějaký hrozně složitý fraktál, já tvrdím, že se to jen přečte a mám pravdu. Přichází Didi, ale moc se u nás neohřeje. JiříK totiž ví, kde je viadukt, tak spolu s Didi odcházejí napřed. Je něco po desáté a my cítíme, že je stále šance projít.

Jenže to bychom museli zvládnout přesun na patnáctku. JiříK vede Didi přes kótu k asfaltové cestě zakreslené na mapách.cz. My po doluštění a sbalení přístřešku vyrážíme taky přes kótu, chceme jít po hřebeni až k drátům vysokého napětí a tam že to někde zkufrujeme. JiříK volá, že asfaltka neexistuje, Didi ho chce zabít a že asi budou muset brodit. My mapy.cz nemáme, zato nějak blbě uhneme doleva a najednou zjistíme, že jsme zpět na naučné stezce Bučín, stanoviště 2. Nevím jak u ostatních, ale moje euforie z vyluštění těžké šifry a předběhnutí mnoha týmů po dvou a půl zbytečných kilometrech po asfaltu spolehlivě vyprchala.

Konec

JiříK s Didi nakonec patnáctku vyzvedli chvíli před jedenáctou, my přicházíme pár minut po nich. Pavlík vaří další kafe, ale nějak už to nezabírá a my vaříme leda z vody. Přicházíme na posloupnost, líbí se nám Severočech z třetí šifry, ale příliš času a sil zabijeme dvanácti kruhy a dvanácti pozicemi na nich. Před jednou hodinou to zabalíme a jdeme do Střelic, kde tušíme cíl a vlakovou zastávku. Cestou nás doslova předbíhá obětavý Ivoš, který tak posouvá Alberty na deváté místo. U zastávky ve Střelicích si od něj necháme vysvětlit řešení patnáctky a s pocitem, že tenhle nápad po 30 hodinách bez spánku a 30 kilometrech ani nešel okolo, jedeme domů.

Zpětně viděno to bylo jedno z nejlépe zorganizovaných TMOU, které jsme si ve staré sestavě opravdu užili. Konečné čtrnácté místo je vzhledem k našim letošním ambicím vlastně ok. Díky za hru, za rok zas.


Za Corn Flakes sepsal Des

P. S.: Z legrace jsem si naklikal moji trasu po výstupu v Mělčanech. Pozornost věnujte především přesunu ze Skalek k viaduktu u Střelic.
http://mapy.cz/s/mq4n

Žádné komentáře:

Okomentovat